Koupě stavebního pozemku patří mezi nejdůležitější rozhodnutí při plánování nové stavby. Vedle velikosti, orientace nebo dostupnosti inženýrských sítí je vhodné prověřit také další okolnosti, které mohou významně ovlivnit možnosti využití pozemku, náklady na výstavbu i průběh stavebního řízení.
Jedním z nejdůležitějších faktorů je poloha pozemku vůči záplavovým územím a dalším limitům využité území. Pokud se parcela nachází v
záplavovém území nebo v blízkosti vodního toku, mohou být pro plánovanou stavbu stanoveny zvláštní podmínky. Jedná se zejména o požadavek na nezhoršení odtokových poměrů a poloha obývaných podlaží a technických zařízení budovy nad hladinou stoleté povodně. V některých případech je nutné zpracovat hydrotechnický posudek nebo navrhnout opatření ke snížení povodňového rizika.
Před koupí doporučujeme ověřit územně plánovací dokumentaci i případná omezení vyplývající z ochranných pásem, záplavových území nebo dalších limitů využití území. Díky tomu lze předejít nepříjemným překvapením při projektování i samotné realizaci stavby.
✔ zda jsou v blízkosti pozemku inženýrské sítě
✔ zda je na pozemek možný vjezd
✔ jaká omezení stanovuje územní plán
✔ zda se pozemek nachází v záplavovém území
✔ zda správce vodního toku nepožaduje hydrotechnický posudek
✔ Existuje písemný souhlas správce sítě s budoucím připojením a dostatečná kapacita (hlavně u ČOV a elektřiny)?
✔ Pokud je nutná studna / domovní ČOV – je na pozemku reálné dodržet odstupové vzdálenosti (např. 12 m studna od sousedního vsaku / žumpy)?
✔ Byly na pozemku provedeny geologické nebo hydrogeologické průzkumy?
✔ Dochází zde často k podmáčení?
✔ Jak je řešeno odvodnění okolních pozemků? V případě meliorovaných pozemků, hrozí při
překopnutí meliorační trubky výrazné zamokření pozemku po deštích.
Záplavové území je území, které bývá při povodni
pravidelně zaplavováno vodou z vodního toku. Stanovuje jej vodoprávní úřad na základě opatření obecné povahy a slouží k ochraně života, zdraví, majetku i krajiny před následky povodní.
Při plánování stavby v záplavovém území se stavebník řídí především zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), vyhláškou č. 79/2018 Sb. a požadavky příslušného vodoprávního úřadu a správce toku (např. Povodí Moravy, Povodí Vltavy apod.).
V aktivní zóně záplavového území platí ze zákona (§ 67 vodního zákona) stavební uzávěra.
Je zde výslovně zakázáno umisťovat trvalé i dočasné stavby pro bydlení, rekreaci i komerční účely, provádět terénní úpravy, omezovat plynulý odtok vody nebo skladovat odplavitelný materiál.
Q5
Území, které může být zaplaveno při povodni jejíž průtok je dosažen nebo překročen s pravděpodobností 20 % v kterémkoliv roce.
Q20
Území ohrožené povodní, jejíž průtok je dosažen nebo překročen s pravděpodobností 5 % v kterémkoliv roce.
Q100
Území, které může být zaplaveno při povodni s pravděpodobností výskytu 1 % v kterémkoliv roce. Jedná se o nejčastěji používanou referenční úroveň při vymezování záplavových území.
Aktivní zóna záplavového území
Aktivní zóna představuje část záplavového území, kde má povodeň nejničivější účinky. V těchto místech platí nejpřísnější omezení pro umisťování nových staveb podle platných právních předpisů.
Samotná skutečnost, že se pozemek nachází v záplavovém území, neznamená zákaz výstavby. Každý záměr je posuzován individuálně s ohledem na umístění stavby vzhledem k záplavovému území. V některých případech může být výstavba podmíněna zpracováním hydrotechnického posudku a, návrhem vhodných protipovodňových nebo kompenzačních ochranných opatření. nebo splněním dalších technických požadavků.
✔ zda se místo stavby nachází v záplavovém území nebo též jeho aktivní zóně
✔ jaký typ stavby plánujete realizovat
✔ požadavky územního plánu
✔ stanovisko správce povodí a vodního toku
✔ požadavky vodoprávního úřadu
✔ výsledky hydrotechnického posouzení
Hydrotechnický posudek je odborný dokument, který hodnotí vliv plánované stavby nebo terénních úprav na odtokové poměry v území. Jeho cílem je ověřit, zda navrhovaná stavba nezhorší průchod povodňových průtoků, nezvýší riziko záplav a splňuje požadavky platné legislativy.
Posudek je zpracováván na základě hydrologických dat, výškopisných podkladů, projektové dokumentace a následném výpočtu na numerickém modelu. Výsledkem je odborné posouzení, které může být součástí podkladů pro stavební řízení nebo jednání s vodoprávním úřadem a správcem vodního toku.
Každý projekt je jedinečný, proto se rozsah zpracování vždy přizpůsobuje konkrétním podmínkám lokality i požadavkům příslušných úřadů.
✔ výstavbě staveb v záplavových územích a v nivách vodních toků
✔ změnách využití území nebo rozsáhlejších terénních úpravách
✔ návrhu retenčních nádrží, poldrů a dalších vodohospodářských staveb
✔ pokud jej na základě vlastního rozhodnutí požaduje správce vodního toku nebo
vodoprávní úřad
✔ použité podklady
✔ popis stávajícího stavu a návrhového stavu
✔ výsledky výpočtu na numerickém modelu
✔ vyhodnocení vlivu stavby na odtokové poměry
✔ návrh protipovodňových opatření ke snížení rizik (je-li potřeba)
✔ odborné závěry využitelné pro stavební řízení
Hospodaření se srážkovými vodami je dnes nedílnou součástí přípravy stavebních záměrů. Cílem je co nejvíce dešťové vody zadržet nebo zasáknout přímo v místě dopadu, tím zadržovat vodu v krajině a nezatěžovat zbytečně veřejnou kanalizační síť.
Způsob nakládání se srážkovými vodami závisí na konkrétních podmínkách pozemku. Rozhodující je zejména hydraulická vodivost půdy, hladina podzemní vody, velikost zpevněných ploch i místní geologické poměry. V některých případech není vhodné nebo možné vsakování a je nutné navrhnout jiné řešení. Ideálním využitím je akumulace dešťových vod v akumulační nádrži a její následné využití k závlaze pozemku v suchém období.
Správně navržené hospodaření se srážkovými vodami pomáhá snižovat účinky sucha zadržením vody v krajině.
Vsakování – odvádění dešťové vody do půdy pomocí vsakovacích objektů.
Retenční zařízení – dočasné zadržení přívalu dešťové vody a následného neškodného odtoku
Akumulační nádrž – zachycení dešťové vody pro její další využití, například na zalévání zahrady nebo splachování.
Kombinované řešení – propojení akumulace, retence a vsakování podle podmínek konkrétního pozemku.