Co jsou to povodně a jak vznikají?

Podle vodního zákona je povodeň přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém již dochází k zaplavování území mimo koryto vodního toku. Povodně jako přírodní katastrofy způsobují značné škody na majetku a ohrožují zdraví obyvatel.

K povodni nejčastěji dochází v situaci, kdy je přítok vody do koryta natolik vydatný, že už nestačí jeho kapacita a dochází k vybřežování do okolních území. K tomu může dojít třeba po vydatných a dlouhotrvajících deštích nebo tání velkého množství sněhu. Dalším důvodem může být třeba ucpání mostních objektů splaveninami, nebo přehrazení toku bobří hrází.


Podle intenzity povodně a četnosti s jakou se opakují, rozlišujeme povodně pětileté, dvacetileté, stoleté, pětisetleté a podobně (QN). Průtoky pro výpočet povodně stanovuje Český hydrometeorologický ústav na základě dlouhodobých pozorování. V případě návrhu retenčních opatření je možné povodňovou vlnu nasimulovat na srážko-odtokovém modelu.

V současnosti, kdy už není pochyb o probíhající klimatické změně, lze očekávat častější výskyt ničivých povodní, než tomu bylo v minulosti. To potvrzují i události v posledních desetiletích z našeho území.



VĚDĚLI JSTE?

Je zřejmé, že povodně jsou přirozenou součástí životního cyklu vody a jejich dopad na obyvatele a infrastrukturu může být značný. Je důležité, abychom si byli vědomi rizika povodní a přijímali opatření k jejich prevenci a ochraně. 
Posuzování vlivu staveb na odtokové poměry, spolu s dalšími opatřeními, jako je prevence, příprava a ochrana, mohou být účinnými způsoby, jak minimalizovat dopad povodní na lidské životy a majetek.

Jak se před povodněmi chránit?

Nejefektivnější ochranou před povodněmi je prevence a příprava. To znamená nestavět budovy v místech, kde riziko povodní hrozí, pakliže nejsou tyto stavby koncipovány jako zaplavitelné. Pro ochranu stávajících staveb je nutné v rámci přípravy vybudovat síť srážkoměrných stanic a limnigrafů (v ČR stále nedostatečné), ze kterých bude možné v reálném čase nástup povodně předpovědět.

Každá pozemní a dopravní stavba, která stojí v záplavovém území ovlivňuje při povodni proudění vody v jejím okolí – zvedá hladinu, mění rychlost proudění. Jinými slovy má taková stavba vliv na odtokové poměry. Pokud jsou stavby nevhodně navrženy, mohou významně zhoršovat povodňovou situaci v jejím okolí. Z toho důvodu je nutné takové stavby posoudit na ovlivnění odtokových poměrů, aby se zjistilo, jaký budou mít při povodni vliv na okolní stavby a pozemky.

! Nejlepší ochranou je předcházet problémům včas. Plánujte a řešte hospodaření s vodou už ve fázi návrhu stavby.

Co je to „Posouzení vlivu stavby na odtokové poměry"?

Posouzením se zjišťuje vliv dané stavby na průchod povodně. Zpracovává se na základě výsledků výpočtu na matematickém modelu, kdy se mezi sebou porovnávají jednotlivé stavy, nejčastěji stávající a návrhový.

Žádný výpočet se neobejde bez kvalitního geodetického zaměření a hydrologických dat ČHMÚ (N-letých průtoků). V případě negativního vlivu stavby je možné též navrhnout vhodné protipovodňové opatření. O tom, jestli je případné negativní ovlivnění odtokových poměrů přípustné nebo ne rozhoduje správce toku a vodoprávní úřad.

KDY JE POSOUZENÍ POTŘEBA?

Hydrotechnický posudek může vyžadovat vodoprávní úřad v rámci řízení, například při:

 - záměru stavby v záplavovém území
 - změně využití území
 - zhoršení odtokových poměrů
 - požadavku správce vodního toku

Co je to záplavové území, k čemu slouží?

Z výpočtu průchodu povodní na matematickém modelu se též vytvářejí studie záplavových území, na jejichž základě následně vodoprávní úřad vyhlásí záplavové území. Vyhlášení se uskuteční formou „opatření obecné povahy“. Rozsah a náležitosti stanovuje vyhláška MŽP č.79/2018 Sb. 

Jedná se o území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Účelem administrativně stanovených záplavových území je ochrana života a zdraví obyvatel a minimalizace škod způsobených povodněmi.

DOBRÉ VĚDĚT

Záplavové území neznamená, že se území zaplaví při každém dešti. Jedná se o území, které může být zaplaveno při povodních.

image

POUŽITÉ ZDROJE

[1]„Zákon č. 254/2001 Sb. Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),“ [Online]. Available: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-254.
[2] „Povodeň 1997,“ [Online]. Available: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/povoden-1997/.
[3] P. V. s.p., „SOUHRNNÁ SPRÁVA O POVODNI V SRPNU 2002,“ Povodí Vltavy s.p., Praha, březen 2003.
[4] P. Moravy, „Připomínáme si patnáct let od jarní povodně v roce 2006,“ [Online]. Available: http://www.pmo.cz/cz/media/tiskove-zpravy/pripominame-si-patnact-let-od-jarni-povodne-v-roce-2006/.
[5] ČHMÚ, „Zpráva o povodni v březnu 2009,“ Praha, 2009.
[6] MŽP, „VYHODNOCENÍ POVODNÍ V KVĚTNU A ČERVNU 2010,“ Ministerstvo Životního Prostředí, Praha, 2011.
[7] PLA, „Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2010 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (7.8. - 9.8.2010),“ Povodí Labe s.p., Hradec Králové, 2010.
[8] MŽP, „VYHODNOCENÍ POVODNÍ 2010, EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ DOPADY,“ Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2010.
[9] ČHMÚ, „ZPRÁVA O POVODNI V JIŽNÍCH ČECHÁCH V ČEVNU 2013,“ Český hydrometeorologický ústav, České Budějovice, 2014.
[10] „Vyhláška č. 79/2018 Sb. o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace,“ [Online]. Available: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2018-79.
[11] ČHMÚ, „Hydrologická situace na tocích v ČR,“ [Online]. Available: https://hydro.chmi.cz/.

[12] Povodne_2024-vyhodnoceni_reakce_na_krizovou_situaci-ukol_UKS_c_29.pdf